Logistické haly velikosti městských bloků. Areály o rozlohách celých měst. Všude beton, ocel a špína. Odlidštění měřítka pod tlakem konzumu. Haly jsou pro dnešní společnost  všudypřítomné, zabírají úrodnou půdu a ničí krajinu. Co se s nimi ale bude dít, až je přejde technický pokrok nebo až je pohltí rozšiřující se urbanizace.

Haly po celém světě mají mnoho společného. Staví se na stejném modulu ze stejných materiálů. Nachází se na okrajích velkých metropolí a sídel - v území nikoho. Společnost je na nich závislá, avšak jejich potenciál přínosu je mnohem větší.

Hledám tedy univerzální půdorys, pomocí kterého se dá hala jednoduše, levně a rychle konvertovat k jinému účelu ve chvílích potřeby a naplnit tak svůj nevyužívaný potenciál. Může sloužit jako dočasná výpomoc při katastrofách a krizích či jako součást nových sídel.

Do univerzálního půdorysu umísťuji střední školu pro 450 studentů.
Hledám krásu v surových, levných a dostupných materiálech, které tak přináším do nových kontextů a těžímz jejich jednoduché montáže.